Školní zralost

Každým rokem si určité procento rodičů, ale i učitelek mateřských škol klade otázku, zda je konkrétní dítě připraveno pro vstup do školy. Co všechno by mělo zvládnout? Nástup do školy je důležitý předěl v životě dítěte, které vstupuje ze světa her do světa povinností.

Charakteristika školní zralosti

Používaným pojmem “školní zralost” se zdůrazňuje aspekt biologický, vycházející z dispoziční složky organismu či procesu zrání. Pojmem “školní připravenost” upozorňujeme na charakteristiky mající především vztah ke společenským činitelům a procesu učení. Při stanovování požadavků spojených s nástupem do školy mají některé z nich více charakter “zralosti” (např. koncentrace pozornosti), jiné “připravenosti” (např. rozvoj slovní zásoby), v řadě z nich však dochází k interakci obou faktorů (např. rozvoj poznávacích procesů). Pojem školní zralosti zahrnuje celou řadu vzájemně se ovlivňujících oblastí.

1. Fyzická zralost

Zde má vliv jednak celková tělesná vyspělost dítěte, jeho zdravotní stav. Před dovršením předškolního věku dochází k rychlému růstu, ke změně proporcionality postavy. Děti menšího vzrůstu či se slabou konstitucí mohou ve škole trpět zvýšenou únavou, ale i pocity nedostačivosti vůči větším a silnějším spolužákům. Zvýšená nemocnost pro dítě znamená velký počet zameškaných hodin a tím i zvýšené nároky na dohánění učiva. Odklad školní docházky umožní rozvoj tělesné vyspělosti, dozrávání imunitního systému a tím i snížení nemocnosti dítěte.

2. Psychická zralost

Tímto pojmem označujeme celou řadu aspektů. V první řadě je to dosažená úroveň v oblasti poznávacích procesů. Dochází k přechodu od globálního k diferencovanému vnímání v oblasti sluchové a zrakové, k rozvoji analyticko-syntetické činnosti. Nutná je určitá kapacita paměti, zejména schopnost záměrného zapamatování. V myšlení by se mělo dítě odpoutat od egocentrismu a prezentismu. Chápání světa by mělo být již více realistické, fantazijní pohled by měl být postupně snižován. Dochází k přechodu od názorného myšlení k myšlení logickému. Důležitá je i dosažená úroveň v rozvoji řeči (bohatá slovní zásoba, eliminace poruch výslovnosti, gramaticky správná řeč).

Podkladem pro rozvoj dovednosti psaní je vyspělá grafomotorika. Nezbytný je správný a fixovaný úchop tužky, kresba by měla být bohatá na detaily, propracovaná, vyspělá. Dítě by mělo být schopno napodobit geometrické tvary, správně zobrazovat figurální kresbu. Velmi důležitou otázkou je úroveň pracovní zralosti. Zájem o hru sice ještě přetrvává, ale současně by se mělo dítě zajímat o činnosti podobající se školním úkolům (např. úkoly v dětských časopisech). Mělo by umět záměrně se soustředit po určitou dobu, pracovat v řízené činnosti, mělo by být samostatné a aktivní, stačit v pracovním tempu ostatním dětem.

3. Sociální a emocionální zralost

Dítě nastupující do školy by se mělo umět odloučit na určitou dobu od rodiny. Mělo by být připraveno vzít na sebe roli školáka, diferencovaně reagovat na učitele a spolužáky. Musí být schopno podřídit se frontální formě práce ve skupině, plnit požadavky skupiny a kooperovat ve skupině. Emočně by mělo být dítě stálejší než v předchozí době, kdy bylo charakteristické časté kolísání či střídání nálad, mělo by být schopno potlačit svou afektivitu. Mělo by umět regulovat svá přání, potřeby i chování. Na počátku tohoto období je tedy většina dětí připravena opustit na krátkou chvíli bezpečí rodiny a zahájit navazování vztahů mimo rodinu. Při završení předškolního období by školsky “zralé” dítě mělo být připraveno vzít na sebe roli školáka a vstoupit do světa povinností.

Znaky školní zralosti

Věk:

K 31.8. má mít dítě 6 let. Dítě průměrně vyzrává až v 6.5 letech! Chlapci se vyvíjejí poněkud později – hlavně motorika ruky (projeví se v psaní) a soustředění.

Zralost smyslového vnímání:

Zrakové rozlišování:

• zrakem rozlišit tvary od sebe
• znát trochu abecedu
• alespoň některá písmenka a číslice
• děti by už v září, říjnu neměly kvůli nácviku psaní a čtení zaměňovat písmena tvarově  podobná (m-n), symetrická podle svislé (b-d) nebo vodorovné osy (p-b, j-l).

Sluchové rozlišování:

• poznat první písmeno ve slově
• syntéza a analýza slov (rozklad na hlásky: p-e-s = pes, a naopak složení slova z hlásek)

Zralost grafomotoriky a vizuomotorické koordinace:

• správné držení tužky, pozor hlavně u leváků
• podepsat se alespoň křestním jménem a tiskacím písmem
• zabránit křečovitému nebo nesprávnému držení tužky
• procvičování nejlépe kreslením všemi možnými materiály (voskovky, tužky, křídy aj.), event. cvičení podle různých sešitů (“Těšíme se do školy” aj.)

Řeč:

Ideálně dítě dokáže vyslovit všechny hlásky do nástupu do ZŠ, protože chodit v 1. třídě na logopedii a ještě zvládat školu je hodně nároků naráz. Toleruje se nesprávná výslovnost R,Ř, ale pokud dítě patlá více, je vhodné uvažovat o OŠD. Řečová vada bývá často doprovázena potížemi v čtení a psaní.

Rozumové schopnosti:

• orientace v čase (včera-dnes-zítra, ráno-poledne-večer, řadit události chronologicky podle děje, Vánoce v prosinci apod.), nemusí znát hodiny, měsíce a dny, ale roční období ano
• třídění věcí podle velikosti, délky, množství, druhu
• materiál, z čeho jsou věci vyrobeny
• pravolevá orientace
• logické úvahy o pojmech (co mají podobného stůl a židle, košile a svetr aj.)
• znát barvy i doplňkové
• početní představy, počítat do 10 a zpět
• sčítat a odčítat do 5 (tj. přidávat a ubírat z množství věcí)
• poznat číslice do 10 (není zcela nutné)

Paměť:

• zapamatovat si větu 7-8 slov a doslova ji zopakovat
• umět básničku, písničku

Chování:

• soustředěnost: schopnost soustředit se, zaměřit pozornost. I chytré dítě může být nesoustředěné a mít pak ve škole potíže.
• citová zralost: emoční stabilita – např. že dítě nebude reagovat na nezdar či nespravedlnost impulsivním výbuchem nebo pláčem. Dokáže se odloučit bez potíží, nestýská se mu, těší se do školy.
• zralost: schopnost velkou část dne trávit ve skupině vrstevníků mimo domov, přijmout místo rodičů jako autoritu učitele, osvojení hygienických návyků. Např. vykat dospělým, pozdravit, poprosit, poděkovat, obléknout se, postarat o věci, obout boty a zavázat tkaničky na kličku, jít samo na WC … . I chytré děti mívají stres ze školy ne kvůli vyučování, ale kvůli strachu z těchto sociálních situací.
• pracovní zralost: dokázat vydržet u úkolu a dokončit ho, i když ho nebaví.

Lateralita:

Jedna ruka bývá šikovnější, tu nazýváme dominantní. Podobně i pravá nebo levá noha a oko jsou dominantní. Je-li souhlasná dominance ruky a oka, pak jde o vyhraněnou dominanci, což je výhodnější. Jde-li o tzv. zkříženou lateralitu (dominantní pravá ruka – levé oko nebo naopak) nebo nevyhraněnou lateralitu (dítě používá obě ruce stejně), komplikuje to někdy trochu vývoj. Zrcadlové psaní zmizí většinou samo, není-li zkřížená lateralita. Leváky není nutné nic speciálního učit, jen dbát na dobré držení tužky a sklon sešitu.